- původní francouzské plemeno s dlouhou historií
- oddané, tiché a jemné kočky, vynikající lovci

První zmínky o modré francouzské kočce
pochází ze 16-tého století /zřejmě jsou potomky koček ze Sýrie, které se do Evropy dostaly v době křížových výprav s řádem "kartuziánů" (13 století) /.
Říká se, že mniši kočky chovali jako společníky.
Za své pojmenování vděčí zřejmě typu své kožešiny, která je podobná vlně /jako kartouzská se označovala tehdejší luxusní španělská vlna/.
Chovají se výhradně v modré barv
Barva očí je zlatožlutá až jantarová. Čím je kočka starší, tím může mít oči světlejší.
Od 2 světové války se tyto kočky vyskytují pouze v chovech a jsou poměrně vzácné.
Jsou tiché, někdy ani nemňoukají, ale jen předou, nenechají se hned tak vyvést z míry. Nevadí jim neznámí lidé, raději se stahnou zpátky, než aby byly agresivní. Snadno cestují a nevadí jim ani zůstat delší dobu samy.

Rádi loví, ale kořist spíše pronásledují a usmrtí,
než aby si s ní "pohrály".
Někdy jsou kartouzské kočky označovány za podobné britským modrým, ale liší se jak stavbou těla, tak i povahou a mají rozdílné předky.
Zajímavostí je, že čistokrevné kartouzské kočky jsou pojmenovávány podle francouzského systému /tj., že první písmeno jména je dáno rokem jejího narození; používá se celkem 20 písmen - nepoužívá se K, Q, W, X, Y a Z/.








Ahoj. Tady ty kočky jsou taky pěkný. Nejvíc se mi líbí ta první fotka. Je to taková suverénní kočka.