Víte, že?
Norská lesní kočka je fascinující inteligentní krasavice.

Patří k velmi starým plemenům. Jedna verze říká, že se norské lesní kočky vyvinuly z angorských koček, druhá zase říká, že byly do Norska dovezeny. Existuje však i názor, že norská lesní kočka je angorskou mutací divoké kočky Felis grampia, kterou dovezli ze Skotska Vikingové.
Jejich zabarvení je pro evropské kočky nezvyklé, ale je podobné s tureckými kočkami. Chovají se velmi vřele a přátelsky ke své rodině, ale k cizím lidem jsou chladné. Jsou odvážné a hravé, málokdy plaché a samotářské, jsou klidné a vyrovnané.
Brání si své teritorium a jsou skvělí lovci, mají ohromnou energii, tyto kočky i "rybaří". Norské kočky se musely přizpůsobit drsné přírodě, byly nuceny lézt po stromech, proto mají tak silné drápy. Jejich srst je hlavně měla chránit před silnými mrazy, je hustá a nesmáčivá, vydrží teploty až - 40 stupňů Celsia.
Vzhledově norská lesní kočka připomíná rysa. Velké kočky váží až 9 kg. Lze společně chovat jen kočky, kocoury ne. Údajně tyto kočky i dobře vychází se psy, i se s nimi přátelí.
Norské lesní kočky vystupují i v norských pohádkách /podobné našemu "Kocouru v botách"/. ...."každá chytrá kočka se sladkou tváří a huňatým ocasem věděla, že zlí trollové nesnáší sluneční světlo, když nějakého potkala na začátku noci, zdržela ho povídáním až do svítání ...."









Zdravím Violetto. Načala jsi téma které je pro mne "druhým domovem". Kočky jsou mým velice oblíbeným tématem a sám jsem měl doma tu čest mít kocoura se jménem Mefisto. Výše uvedené fotky jsou parádání.