
Kočičí bohyni Bastet uctívali Egypťané a také ji celý národ každoročně oslavoval.

Zobrazovali ji jako kočku se lví hlavou a později jako ženu s kočičí hlavou.
Vrchol jejího uctívání se pohybuje okolo roku 500 před naším letopočtem.
Egyptští archeologové údajně objevili asi 200 tisíc let starý chrám, který by mohl být zasvěcený kočičí bohyni Bastet. Nález tohoto chrámu je podle egyptologů důkazem, že dynastie Ptolemaiovců uctívala prastará zvířecí božstva.
Zbytky chrámu byly objeveny pod jednou alexandrijskou čtvrtí na začátku ledna 2010.
Chrám je údajně 60 m dlouhý a 15 m široký a byly tam objeveny sošky kočičí bohyně Bastet, kterou řecky mluvící egypťané uctívali jako božstvo Měsíce. Egyptští faraóni ji už dříve uctívali tisíce let jako bohyni se lví hlavou.
Předpokládá se, že chrám patřil královně Berenice II., manželce krále Ptolemaia II., který vládl Egyptu ve 3 století před naším letopočtem.
Její vliv zmizel spolu s úpadkem faraónů. Nejprve ji egypťané zobrazovali jako lvici a nazývaji ji "Bast", později se změnila na "pouhou" kočku a její jméno bylo zdrobněno na "Bastet".Ale i tehdy byla její role nesmírně významná - jen kočky byly schopny uchránit úrodu obilí před myšmi.
Bohyně Bastet byla zároveň i bohyní vycházejícího slunce, měsíce, plodnosti a štědrosti. Blízko chrámu ve městě Bubastic, jehož byla Bastet ochránkyní, byla objeveno obrovské kočičí pohřebiště.
V kočičí podobě také Egypťané vzývali slunečního boha Ra.
A ještě malá zajímavost:
Další "kočičí bohyní" byla skandinávská bohyně Freya, která prý vlastnila kočár tažený kočkami.







Zajímavý článek, prosila bych ještě něco o Berenice XD